FOTBAL

Jens Lehman - životopis

Jens Lehmann se narodil 10. listopadu 1969 v německém Essenu a v současnosti je i přes svůj věk jasná brankářská jednička německé reprezentace a londýnského Arsenalu. Jenže cesta na vrchol pro něj nebyla žádný med. Svoji kariéru odstartoval v Schalke 04 v sezoně 1988/89 v zápase proti Bayernu Mnichov. Jeho začátky byly plné úskalí. Největší krizi zažil v roce 1993 v zápase proti Bayeru Leverkusen, kdy byl hanebně o poločase vystřídán po svých třech hrubkách, po kterých padly góly. Proto raději tehdy opustil stadion dřív než zápas skončil a místo klubovým autobusem se dopravil domů sám vlakem.

Postupem času se však stal silným brankářem vyhlášeným pro svou nezlomnou povahu a jeho výkony byly čím dál lepší. Lehmann se stal hrdinou v roce 1997, kdy ve finále poháru UEFA zvládl penaltový rozstřel proti Interu Milán a zneškodnil pokus Ivana Zamorana. Díky tomu Schalke tuto trofej vyhrálo. Po deseti letech v Schalke přestupuje do AC Milán, protože cítil velkou chuť odejít. Jenže tenhle neuvážený odchod se mu vymstil. V AC si zachytal pouze pět utkání a nakonec se vrátil zpět do Německa, konkrétně do Borussie Dortmund, kde získal mistrovský titul v sezoně 2001/2002. V německém týmu byl ze začátku považován za velkou hvězdu, ale jeho pozdější výbuchy vzteku a obrovské chyby ho nakonec srážely k zemi.

Příjemnou změnou byl přestup do Arsenalu, který strašně moc hledal brankářskou jedničku po odchodu Davida Seamana. Odborníci byli ale velmi skeptičtí, protože měli obavy, že bude předvádět podobné výkony jako v Borussii. Dokonce se objevovaly hlášky, jako " Německo dalo světu Goetheho, Bacha a na Arsenal zbyl pouze Lehmann" . Lehmann se připojil k Arsenalu 25. června 2003. V jeho první sezóně odchytal za Arsenal všechny zápasy a dopomohl mu tak k vítězství v Premier League bez jediné prohry. Jens tak zavřel pusu všem, co o něm pochybovali. Na zápasy se soustředil, nedělal už takové chyby, byl mnohem klidnější.

Často se ale mluvilo o jeho temperamentu a nepřiměřených gestech, kterými reaguje na spoluhráče, aniž by jeho tým byl podroben tlaku utkání. Nejvíce se diskutovalo o jeho nesmyslném vyloučení v zápase proti Tottenhamu Hotspur nebo jeho čím dál častějších minelách a agresivních projevech. To mimo jiné způsobilo, že Lehmann už nebyl tak jasnou jedničkou v polovině sezóny 2004/2005 a o místo musel bojovat se Španělem Manuelem Almuniou, který si začal budovat post jedničky Arsenalu. Nicméně Almunia začal dělat spoustu chyb a tak "dovolil" Lehmannovi získat svůj post jedničky zpět a tak v roce 2005 pomohl Lehmann Gunners k vítězství v Anglickém poháru.

V další sezóně, ačkoli Arsenal, který procházel generační obměnou, znovu nedosáhl na titul, mohl se Lehmann pyšnit svou spolehlivostí a stal se tak jedním z nejlepších brankářů působících v Anglii. Ironicky byly jeho úspěchy v této sezóně uťaty až v nejdůležitějším zápase, a to ve finále Ligy mistrů.

Jensi Lehmanovi se dostalo pochybné cti, být prvním hráčem vyloučeným ve finále Champions League nebo Poháru mistrů evropských zemí, jak se tato prestižní soutěž původně jmenovala. Již po osmnácti minutách finalového zápasu proti Barceloně viděl červenou kartu po faulu na Samuela Etoa. Vyloučení bylo ale velmi sporné, neboť z pokračování akce vsítil Ludovic Giuly gól, který ale rozhodčí nemohl uznat. Norský rozhodčí Hauge musel potrestat faul a neměl jinou možnost než Lehmanna vyloučit. Arsenal tak v deseti na vítězství nedosáhl a musel se spokojit s druhým místem. Jens Lehmann ale i přes to patřil na konci ligového ročníku ke klíčovým hráčům Arsenalu a pomohl týmu předstihnout v tabulce nenáviděné rivaly z Tottenhamu. Kanonýři nakonec získali čtvrté místo a zajistili si účast v předkole Ligy mistrů.

Svůj debut v reprezentačním dresu zaznamenal už v únoru 1999 v zápase proti Ománu. Největší pozornosti v reprezentaci se těšil hlavně díky souboji o místo brankářské jedničky s brankářem Bayernu Mnichov, Oliverem Kahnem. Ačkoli byl Kahn mnohem zkušenější v reprezentačních zápasech, už v dubnu 2006 někdejší trenér německé reprezentace Jurgen Klinsmann prohlásil Lehmanna jasnou jedničkou pro světový šampionát 2006 odehrávající se v jeho rodné zemi.

Rivalita mezi ním a Kahnem byla obrovská. Slavnější z dvojice Kahn dával během šampionátu jasně a hlasitě najevo, že se mu pozice brankářské dvojky vůbec nelíbí. Přesto ve čtvrtfínále, které Německo sehrálo proti Anglii, zašel za Lehmannem a před penaltovým rozstřelem mu popřál mnoho štěstí. Toto gesto napomohlo Lehmannovi, aby přátelsky nabídl Kahnovi místo v základní sestavě v zápase o 3. místo, ve kterém Německo zvítězilo nad Portugalskem 3:1.

Jens Lehmann - fotky