FOTBAL

Karbaník John Obi Mikel

Říká se, že každý tým potřebuje provokatéra. Hráče, který neustále hecuje spoluhráče, rýpe do protihráčů a prostě celkově si nedá pokoj. Voilá, tu máte Johna Obi Mikela.

Jestliže hledáte postavu, která je rozporuplná a vyžíváte se s přestupových machinacích, podepisování smluv a těch intrik okolo, John je pro Vás ten nejšťavnatější případ.

Jméno Mikel vyfasoval po šampionátu sedmnáctek v roce 2003. Jeho jméno v pase je normálně psáno Michael, ale komentátor to zkomolil a John si tu de facto přezdívku ponechal.

Jako mladík z Nigérie a syn státního úředníka neměl jednoduchou cestu. Svými výkony však zaujal. Mládí strávil v klubech Plateau United a Ajax Cape Town.

V roce 2005 začal ten šílený kolotoč. Mikel kývnul Manchesteru, ale už mel podepsáno v Oslu. Celý případ se řešil jak mediálně, tak soudně. Vlastně nebylo jasné, komu chlapec patří. A pak že obchod s masem už z Evropy vymizel.

Aby v tom nebyl zmatek, do toho všeho se vložila Chelsea v čele s Mourinhem, který prostě Obiho chtěl za každou cenu. Zkrátka a dobře stalo se moderním mít ve svém středu mladého nadějného fotbalistu a ještě to byla ideální příležitost jak naštvat United.

Čert ví, jakým stylem nakonec Blues tohoto hráče uhnali. Stal se však nepřítelem pro fanoušky Red Devils, neboť dva týdny před přestupem k nám prohlásil, že za jiný klub než za ManUtd nikdy nechce hrát. Holt, stane se...

Manchester dostal peníze, Lyn dostal peníze a José dostal Mikela. Všichni spokojeni. Až na nás. Mikel se projevil hned při prvních zápasech jako rozmazlené děcko bez respektu. Při jednom zápase byl za hnusný zákrok vyloučen a rozbrečel se na hřišti. Tohle měla být budoucnost Chelsea?

Vedení a veřejnost Mourinhovi naznačila, že toho kluka musí zklidnit. José najel na tvrdý systém a jeho práce přinesla ovoce. Mikel byl jak beránek. Sice prudil a buzeroval, ale v rámci a jak to měl dovoleno.

Až zas jednou to takhle přehnal na finále Carling Cupu. Tak jistě, jen zatahal Tourého za dres, ale nervově vypjatý Kolo to nevydržel a vyjel po něm. A už to bylo. Pak se tam přihnal Lampard, Fabregas, Adebayor, Mourinho a Wenger. Obi viděl červenou.

Pověst karbaníka potvrzuje i letos. Červená proti Manchesteru United byla jasná a pokazila Chelsea celé utkání. Grant se na mladíka moc netváří a tak je jeho budoucnost zamlžená. Uvidíme, třeba se ještě prosadí a stane se nejlepším záložníkem světa (ale jako Fabregasův ročník to bude mít velice těžké).

Svým stylem může někomu připomínat Thierryho Henryho, svůj vzor, v začátcích kariéry. Zlí jazykové tvrdí, že neumí zakončovat a i na svůj věk je bláhově naivní. Salomon Kalou ale už několikrát prokázal, jakýže potenciál to v něm dřímá. Jen ho vypiplat.

Mladý Salomon se v osmnácti letech rozhodl opustit Pobřeží Slonoviny a zamířil za vrcholovým fotbalem. Při návštěvě svého bratra Bonaventura v Rotterdamu udělal dojem na kouče z tamního Feyenoordu a následně byl poslán v podstatě na farmu do Excelsioru Rotterdam.

Kalou svůj talent jen potvrzoval a Feyenoord si ho vytáhl po pouhých jedenácti zápasech v Excelsioru. V průběhu tří let se Salomon stal hvězdou nizozemské ligy, chtěla ho i holandská reprezentace pro mistrovství světa.

Kalou za národní výběr Pobřeží Slonoviny nikdy nehrál, proto by mohl klidně za reprezentaci vedenou Marcem Van Bastenem klidně nastoupit. Zažádal si o občanství, ale po velké aféře ho nezískal. Nizozemsko nakonec na MS neuspělo a Van Basten tvrdil, že kdyby byl Kalou mohl hrát, vypadalo by to úplně jinak.

V tu dobu už měl Salomona vyhlédnutého i José Mourinho. Mladý útočník, naštvaný z toho, že si nemohl na mistrovství zahrát, po nabídce Chelsea rád sáhl. Peněženka Romana Abramoviče proti perspektivním technikům nic nemá a Kalou se tak dostal do stejné ligy jako jeho idol.

Premiérová sezóna v modrém dresu rozhodně nebyla špatná. Salomon si na své konto připsal několik parádních branek a v nejsledovanější lize světa naplno ukázal svůj talent. Má před sebou ještě hodně sezón na to, aby ho rozvíjel.